sada obvyklých procedur, funkcí, tříd nebo protokolů pro vytváření softwarových aplikací pro konkrétní operační systém

POZNÁMKA 1 k heslu API představuje softwarovou komponentu ve smyslu procesů, vstupů, výstupů a podkladových typů; definuje funkce nezávislé na jejich příslušných implementacích, což umožňuje, aby se bez narušení rozhraní definice a implementace lišily. API může také pomáhat jinak nesouvisejícím aplikacím se sdílením dat, a to může pomoci integrovat a vylepšit funkce daných aplikací.

POZNÁMKA 2 k heslu API je obvykle knihovnou obsahující specifikace pro obvyklé postupy, datové struktury, třídy objektů a proměnné. Kromě přístupu k databázím a hardwaru počítače, jako jsou pevné disky nebo grafické karty, může být API použito také k usnadnění práce při programování grafického uživatelského rozhraní.

set of routines, protocols, and tools for building software applications

[SOURCE: ISO 17627:2009, 2.4, modified]

NOTE 1 to entry An API expresses a software component in terms of its operations, inputs, outputs, and underlying types; it defines functionalities that are independent of their respective implementations, which

allows definitions and implementations to vary without compromising the interface. An API can also assist otherwise distinct applications with sharing data, which can help to integrate and enhance the functionalities of

the applications.

NOTE 2 to entry APIs often come in the form of a library that includes specifications for routines, data structures,

object classes, and variables. In addition to accessing databases or computer hardware, such as hard disk drives or video cards, an API can be used to ease the work of programming graphical user interface components.